Pravidla mariáše

1.Základní pojmy

• Mariáš se hraje s 32 kartami ve čtyřech barvách — červené, kule, zelené a žaludy — po osmi hodnotách: 7, 8, 9, 10, spodek, svršek, král, eso.
• Sehrávky se účastní tři hráči. Jeden z nich — aktér — určuje, co se bude hrát, a hraje sám proti dvojici obránců. Obránci spolupracují a získané body si sčítají.
• Forhont je hráč sedící ve směru hry za rozdávajícím. Dostává karty jako první, volí trumfy a (kromě betla a durcha) vynáší do prvního zdvihu. Po každé hře se role posouvají — příští hru rozdává dosavadní forhont.
• Cílem hry je splnit předem ohlášený závazek; cílem protistrany je tomu zabránit.
• Hraje se na zdvihy: každý hráč po řadě přidá jednu kartu, nejvyšší karta zdvih bere a jeho vítěz vynáší do dalšího zdvihu.

2.Pořadí karet

Ve hrách s trumfy (hra, sedma, sto) se desítka počítá hned pod eso — přebije i krále. V betlu a durchu (hry bez trumfů) platí přirozené pořadí a desítka stojí pod spodkem.

Síla karet ve hře s trumfy (žaludy):

Je‑li určena trumfová barva, přebíjí kterýkoli trumf všechny karty ostatních tří barev. Mezi trumfy rozhoduje jejich pořadí.

3.Bodování

Body se počítají jen u trumfových her (hra, sedma, sto). U betla a durcha se body ani hlášky nesledují.

Za esa, desítky a poslední zdvih dostává body ten, kdo příslušný zdvih vzal. V kartách je tedy 4 × 10 + 4 × 10 + 10 = 90 „zdvihových“ bodů; hlášky se přičítají navrch (i s nimi lze v jedné hře získat nejvýše 190 bodů).

Hláška platí jen tehdy, když ji hráč ohlásí ve chvíli, kdy odehrává první kartu z dvojice — body pak patří jemu bez ohledu na to, kdo zdvih vezme.

+

=

4.Rozdávání

1. Rozdávající zamíchá karty (v aplikaci rozdává server, vždy náhodně).
2. Forhont dostane 7 karet, další hráč 5 a rozdávající 5; ve druhém kole dostane každý dalších 5 karet (schéma 7‑5‑5‑5‑5‑5).
3. Forhont si smí prohlédnout jen prvních sedm karet — druhou pětici nesmí vzít do ruky, dokud nezvolí trumfovou kartu.

5.Volba trumfu a talon

1. Volba trumfu: Forhont vybere z prvních sedmi karet jednu kartu a odloží ji lícem dolů — její barva budou trumfy. Ukazuje se až po schválení hry.
2. Volba naslepo („z lidu“): Nemá‑li v sedmi kartách nic pořádného, může forhont místo toho vytáhnout jednu kartu naslepo z druhé, dosud zakryté pětice. Je to risk — trumfová barva může být zastoupena jedinou, klidně nejnižší kartou.
3. Dobrání a talon: Forhont vezme zbylých pět karet do ruky (má 12) a dvě karty odhodí lícem dolů stranou — to je talon. Hraje se tedy deset karet; talon leží stranou až do konce hry a nepatří nikomu (body z něj nezískává žádná strana).
4. Do talonu nesmí eso ani desítka. Odhodit nehodnotový trumf dovoleno je; obsah talonu se protihráčům nesděluje, a to ani po hře.
5. Výjimka pro betl a durch: hraje‑li se hra bez trumfů, smí se do talonu odhodit cokoli — i eso či desítka (body se v těchto hrách stejně nepočítají).

6.Volba hry — co se bude hrát

Tohle je srdce mariáše: postup, kterým se určí druh hry a kdo je aktér.

hra v barvě < betl < durch

1. Forhont volí směr. Po odhození talonu buď:
   • chce hrát v barvě (s trumfy) → položí otázku „Barva?“, nebo
   • chce hrát bez trumfů → rovnou ohlásí betl či durch (odložená trumfová karta se vrací do jeho ruky a nemá význam).
2. Schvalování barvy. Na otázku „Barva?“ odpovídají oba protihráči po řadě ve směru hry:
   • „Dobrá“ — hru v barvě schvaluje;
   • „Špatná“ — hru přebírá: vezme si talon, dvě karty odhodí do nového talonu a ohlásí betl (nebo rovnou durch). Stává se aktérem.
3. Přebrání na durcha. Z ohlášeného betla mohou zbývající dva hráči (včetně původního forhonta) hru ještě přebrat na durch. Na ohlášeného betla každý odpovídá jediným slovem rovnou v prvním kole flekování: „dobrý“ (nechává), „flek“ (flekuje betla), nebo „špatný — beru talon“ (přebírá) — samostatné přebírací kolo se nekoná. Kdo přebírá, vezme si aktuální talon, odhodí dvě vlastní karty jako nový talon a poté hru ohlásí; protože jedinou vyšší hrou je durch, zazní „durch“. Každé převzetí hry tak jde stejnou cestou: vzít talon → odhodit → ohlásit. Durch už přebrat nelze a ani se neschvaluje — rovnou se flekuje.
4. Ohlášení závazku. Schválí‑li oba obránci barvu, forhont otočí trumfovou kartu a ohlásí závazek: hra, hra a sedma, sto, případně sto a sedma. U betla a durcha je závazek dán druhem hry.
5. Flekování a protizávazky. Ohlášený závazek komentuje protistrana (viz kapitola 8). V prvním kole flekování trumfového závazku smí obránci navíc ohlásit vlastní závazky „sedma proti“ a „sto proti“.
6. Sehrávka. Do prvního zdvihu vynáší forhont; u betla a durcha aktér.

7.Závazky

K sedmě

• Závazek není splněn, je‑li aktér donucen odehrát trumfovou sedmičku dříve než v posledním zdvihu, nebo přebije‑li mu ji v posledním zdvihu vyšší trumf.
• Hlášená sedmička smí být odehrána až jako poslední karta trumfové barvy v ruce, a to až v posledním zdvihu — pokud to pravidla zdvihu dovolují.
• Sedmu lze ohlásit jen se sedmičkou trumfové barvy v ruce (aplikace závazek bez ní vůbec nenabídne).
• Sedma se hlásí vždy spolu se hrou („hra a sedma“), ale vyhodnocují a platí se samostatně: lze vyhrát hru a prohrát sedmu, i naopak.

Ke stu

• Do hranice 100 bodů se počítá jen první nahlášená hláška. Prakticky: s trumfovou hláškou (40) stačí uhrát 60 zdvihových bodů, s obyčejnou hláškou (20) je potřeba 80.
• Z pohledu obrany: obrana sto poráží, získá‑li aspoň 40 bodů (hraje‑li aktér s trumfovou hláškou), resp. aspoň 20 bodů (s obyčejnou).
• Další (přespočetné) hlášky se nepropadají — počítají se do bodů nad hranicí 100, které se platí navíc (viz sazby).
• Sto lze ohlásit jen s hláškou v ruce — bez ní ho beztak nelze uhrát (zdvihových bodů je jen 90) a obrana by navíc přišla o možnost hlásit „sto proti“. (Aplikace závazek bez hlášky nenabídne; sto a sedma vyžaduje hlášku i trumfovou sedmičku.)

K betlu a durchu

• Hraje se bez trumfů a desítka platí za nižší než spodek (přirozené pořadí).
• Povinnost přiznat barvu a přebít platí beze změny i tady — právě na ní stojí celá obrana proti betlu.
• Body ani hlášky se nepočítají — hodnotí se jen zdvihy.
• Do prvního zdvihu vynáší aktér (po skončení flekování).
• Betl není splněn, vezme‑li aktér jakýkoli zdvih; durch není splněn, ztratí‑li jediný.

Protizávazky obrany („proti“)

• V prvním kole flekování trumfového závazku může kterýkoli obránce ohlásit sedmu proti (vezme poslední zdvih trumfovou sedmičkou on), sto proti (obrana uhraje 100 bodů; i zde se do hranice počítá jen její první hláška), případně sto a sedmu proti.
• Hlásit proti lze jen závazky, které aktér sám neohlásil.
• Protizávazky se vyhodnocují a platí samostatně, stejnými sazbami; flekovat je může volící strana.

8.Flekování

Flekováním dává protistrana najevo, že ohlášenému závazku nevěří — a zdvojnásobuje jeho sazbu.

• Po ohlášení závazku se obránci po řadě ve směru hry vyjádří: „Dobrý“ (souhlas) nebo „Flek“ (pochybnost, sazba × 2).
• Flekovat lze každý závazek zvlášť: „flek na hru“, „flek na sedmu“, „flek na sto“.
• Strany se mohou střídavě přebíjet dál: flek (obrana) → re (aktér) → tutti (obrana) → boty (aktér; jinde zvané „retutti“) — a případně ještě kalhoty a kaiser — každý stupeň sazbu opět zdvojnásobuje (2×, 4×, 8×, 16×, 32×, 64×).
• V dalším kole se lze vyjadřovat jen k závazku, který protistrana v předchozím kole flekovala.
• Flekování končí schválením — u obrany musí „Dobrý“ říct oba obránci.
• Limit: celková sazba za jednu hru nepřesáhne 500 žetonů.
• Zvláštní případ: jsou‑li po flekování závazky finančně přesně vyrovnané (typicky flek na hru, sedma bez fleku a jistá, a volící strana hru uzná za prohranou), sehrávka se nekoná — není o co hrát.

Ložené hry

Závazek je ložený, je‑li už před sehrávkou nepochybné, že ho aktér nemůže nesplnit (u hry/sedmy/sta nemůže ztratit ani 10 bodů z 90; u betla nemůže vzít zdvih; u durcha nemůže zdvih ztratit). Kdo flekuje loženou hru, platí rozdíl mezi vyflekovanou a základní sazbou sám za celou obranu (flekovali‑li oba, dělí se o něj); neflekující obránce platí jen základní sazbu.

9.Sehrávka — pravidla zdvihu

Do prvního zdvihu vynáší forhont (u betla/durcha aktér); do dalších vždy vítěz předchozího zdvihu. Při přidávání karty platí v tomto pořadí (u betla a durcha odpadají jen trumfové kroky — barvu ctít a přebíjet se musí vždy):

1. Přiznej barvu — máš‑li kartu vynesené barvy, musíš ji zahrát.
2. Přebij, můžeš‑li — v rámci přiznané barvy musíš zahrát vyšší kartu, než je dosud nejvyšší ve zdvihu, pokud ji máš.
3. Bez barvy trumfuj — nemáš‑li vynesenou barvu, musíš zahrát trumf. Je‑li ve zdvihu už trumf, musíš ho přetrumfnout vyšším, pokud můžeš.
4. Po přebití trumfem stále platí povinnost přiznat vynesenou barvu, ale přebíjet už v ní nemusíš (barva trumf stejně nepřebije).
5. Nemáš‑li barvu ani trumf, zahraj cokoli — zdvih ale vzít nemůžeš.

Zdvih bere nejvyšší trumf, a není‑li ve zdvihu trumf, nejvyšší karta vynesené barvy. Nahlížet lze jen do posledního ukončeného zdvihu.

10.Vyhodnocení a sazby

Po posledním zdvihu se závazky vyhodnotí každý zvlášť a vyrovnají v žetonech: splněný závazek platí každý obránce aktérovi, nesplněný platí aktér každému obránci. (U protizávazků obrany zrcadlově.)

• Červené jako trumf zdvojnásobují sazbu všech trumfových závazků (hra, sedma, sto i jejich tiché varianty). Betla a durcha se netýkají — hrají se bez trumfů.
• Kombinované závazky se sčítají; je‑li splněn jen jeden, jeho výhra se s prohrou druhého započte (odečte).
• Flekování násobí sazbu příslušného závazku (2×, 4×, 8×…), viz kapitola 8.

Sto — desítky nad a pod

• Splněné sto: aktér dostane sazbu sta a k tomu jednu (vyflekovanou) sazbu za každých 10 bodů nad 100 — včetně přespočetných hlášek.
• Prohrané sto: aktér platí jednu (vyflekovanou) sazbu sta za každých 10 bodů chybějících do 100 a k tomu za každých 10 bodů, které obrana získala hláškami. Základní sazba se už zvlášť nepřičítá.

Tiché sto a tichá sedma

• Tiché sto: Při hře (i hře a sedmě) může kterákoli strana dosáhnout 100 a více bodů — do tichého sta se počítají všechny hlášky bez omezení. Aktuální (tedy případně vyflekovaná) cena hry se pak zdvojnásobuje a za každou desítku nad 100 náleží vítězné straně tatáž částka navíc. Tiché sto nelze prohrát — buď ho strana uhraje, nebo se nic neděje.
• Tichá sedma: Vezme‑li při hře nebo stu poslední zdvih trumfová sedmička, aniž byla hlášena, platí se polovina sazby sedmy. Je‑li tichá sedmička v posledním zdvihu naopak zabita vyšším trumfem, platí strana, která ji vynesla — tichou sedmu tedy (na rozdíl od tichého sta) prohrát lze.

11.Specifika hry v aplikaci

• Nelegální tahy neexistují — aplikace nabízí jen karty, které smíš zahrát, a nedovolený talon nepřijme. Pravidla o renoncích (pokutách) proto nejsou potřeba.
• Hlášky se hlásí automaticky při odehrání první karty z dvojice — s jednou výjimkou: hraje‑li tvoje strana hlášenou stovku, aplikace se před odehráním karty z dvojice zeptá, zda hlášku nahlásit. Nahlášení je totiž dobrovolné a do sta se počítá jen první nahlášená hláška — soupeři by tě jinak mohli donutit „spálit“ slabší hlášku dřív, než přijde na řadu ta trumfová.
• Body, sazby a platby počítá aplikace — po hře se výsledek promítne do banku stolu.
• První výnos betla a durcha se neodkládá lícem dolů předem, jak velí kamenná pravidla — aktér prostě vynese po flekování. Online by šlo jen o zdržující rituál.
• Míchání: zatím rozdává server po každé hře náhodně zamíchaný balíček. Chystáme volbu stolu s „hospodským“ mícháním — karty se po hře jen složí po kupkách a sejmou, takže vzniknou poctivé „lepivé“ listy jako u živého stolu (viz plánované varianty).
• Vidíš vždy svůj list, poslední ukončený zdvih a průběžné informace, které pravidla dovolují — nic víc.

12.Plánované varianty

• Licitovaný mariáš — dražba závazků (licituje se od sedmy výše), navíc závazky dvě sedmy a dvě sedmy a sto.
• Hospodské míchání (volba stolu): karty se po hře nemíchají — rozdávající složí kupky (odhoz a zdvihy hráčů) v náhodném pořadí, které všichni vidí, a hráč před ním balíček sejme (nejméně 2 karty shora či zdola). Vzniknou „lepivé“ listy jako u živého stolu. Role se točí dokola: forhont → rozdávající → snímající.
• Volitelné sazby a varianty stolu (např. vyložený betl/durch).

Mariáš u nás zůstane hrou pro tři — křížový mariáš ani čtyřhráčové varianty (s pauzírujícím rozdávajícím) neplánujeme.